Marcel I. byl papežem r. 308 - 310. Tehdy vládl v Římě vetřelec Maxencius. Papež měl řešiti palčivou otázku, co s křesťany, kteří za pronásledování odpadli. Někteří pokorně prosili o přijetí do církve. Jiní si chtěli toto přijetí vynutiti násilím. Papež byl ochoten přijmouti odpadlíky, vykonají-li předepsané pokání. Mnozí však nechtěli pokání činiti. Byly z toho i nepokoje na ulicích římských. Kdosi svalil odpovědnost za tyto nepokoje na papeže. Císař ho dal zatknout a poslal ho do vyhnanství. - Marcel rozdělil město Řím na 22 okresů, aby se věřící snadněji mohli účastniti kázání a bohoslužeb.
Kronika papežská "Liber pontificalis" vypravuje: Jistá paní jménem Lucina, odkázala celé své jmění Církvi. Uslyšev to císař Maxencius, chtěl se zmocnit toho majetku, proto pohrozil papeži smrtí, nebude-li obětovati modlám. Marcel zůstal pevný a proto byl odsouzen, aby ve zvěřinci poklízel dravá zvířata. Ale i při této potupné práci zastával svůj úřad papežský. Poslal list do Antiochie, v němž dovozoval, že církev římská je hlavou celé Církve a že se bez svolení papeže žádný sněm nemá konati. Byl ztlučen kyjem a vyhnán z města. Zemřel r. 309.
Žádné komentáře:
Okomentovat