Ku hrobům knížat apoštolských sv. Petra a Pavla i jiných svatých mučedníků putovali do Říma nábožní křesťané i za časů krvavých pronásledování Církve svaté od pohanův, ačkoli věděli, že jim v městě tom hrozí nebezpečenství. Za panování císaře Marka (161 - 180) připutoval do Říma za účelem tím vzácný a bohatý Peršan Marius s manželkou Martou a dvěma syny Audifáciem a Abachem. V městě zuřilo kruté pronásledování věřících, nábožná rodina Mariova nelekala se toho však, navštěvovala hroby svatých mučedníkův, obsluhovala uvězněné křesťany, podporovala je jměním svým, a pochovávala uctivě těla umučených. Za tou příčinou byli všickni polapeni a vyzváni, aby modlám obětovali. jelikož pak ani hrozbali nedali se odvrátiti od Krista Pána, byli co nejkrutěji mučeni. Nejprv byli od katanů kyji tlučeni, svázáni, žhavými kovovými deskami páleni, a železnými drápy rozsapováni. Potom vlečeni jsou za město na popravu. Svatá Marta napomínala manžela i synů důraznými slovy, aby pro Ježíše Krista statečně podstoupili smrt, a byla nejprv sama mečem sťata. Po ní touže smrtí zemřel Marius, a posléze umučeni oba bratři Audifác a Abach. Těla jejich hodili katanové do ohně. Sv. Felicitas, nábožná paní Římská, dala poloohořelé kosti těchto svatých mučedníků sebrati a na statku svém uctivě pochovati.
Sv. Marta, podobná statečné matce sedmi bratří mučedníků starozákonních (II. Mach. 7.), dodávala na popravišti synům svým i manželu mysli, aby nelekali se, ukrutnou smrt pro Ježíše Krista podstoupiti, poněvadž milovala je dle Boha a nikoli dle světa. Takovými matkami honosila se dobách mučedníků Církev katolická. I nebylo divu, že Církev ta zázračně rostla, i když krvavě katována byla. Kde matky takovou živou víru v Krista Pána a takou plamennou lásku k němu mají, jako sv. Marta, tam odrůstají v rodinách i svatí synové. Běda národu, jehož matky ve víře jsou chladny, aneb dokonce jehož ženy víru svatou docela pozbyly, a v šiřitelky nevěry se zvrhly!
Z dalekých končin putovali věřící do Říma hned v prvních časech křesťanských. Voliliť raději na smrt se vydati, nežli zůstati bez útěchy, kterou jim návštšva hrobů svatých apoštolů dávala. Ani ostrý meč neodstrašoval jich od Říma. Jak zpozdilé jsou tudíž námitky bludařů, že prý svatý Petr v Římě nikdy nebyl a tam nezemřel!
Žádné komentáře:
Okomentovat