středa 14. června 2017

BULA z Boží milosti papeže Pia IV. Iniunctum nobis ze dne 13.11.1564 o formě přísahy vyznání víry

Pius, biskup, služebník služebníků Božích, na věčnou věci památku.

Nám uložený úřad apoštolské služby vyžaduje, abychom to, co všemohoucí Pán ráčil vdechnout svatým Otcům shromážděným v jeho jménu k prozřetelnému řízení jeho církve, bez váhání spěchali následovat k jeho chvále a slávě. Když tedy podle rozhodnutí tridentského koncilu všichni, kteří do budoucna budou stát v čele katedrálních a vyšších kostelů, kteří budou držet dignáty, kanonikáty nebo jakákoli jiná církevní obročí spojená s péčí o duše, budou povinni učinit veřejné vyznání pravé víry a slíbit a odpřísáhnout, že setrvají v poslušnosti římské církvi, My si přejeme, aby totéž zachovali také řeholníci v klášterech, konventech, domech na jakýchkoli jiných místech řeholníků, ať by byli z kteréhokoli řádu, i vojenského, a ať by nesli jakékoli jméno, nebo označení. A aby nikdo nepostrádal Naši péči o to, aby bylo všemi jednotně skládáno vyznání jedné a téže víry a aby všem byla známa jeho jediná a jistá forma, nařizujeme, aby tato forma, takto označená, byla vyhlášena ve všech národech přejata a zachovávána všemi jichž se to z rozhodnutí koncilu týká, jakož i výše řečenými osobami, a z apoštolské autority tímto listem přísně nařizujeme, aby se pod tresty stanovenými tímto koncilem pro přestupníky slavnostně vyznávala víra jen podle této a žádné jiné formy, a to následujícího obsahu:

  Já, N., pevnou vírou věřím a vyznávám všechno i jednotlivě, co je obsaženo ve vyznání víry, jehož užívá Svatá římská církev, totiž:

  Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky. Bůh z Boha, Světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha. Zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha Svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce a znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha Svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, katolickou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení z mrtvých a život budoucího věku. Amen.

  Pevně uznávám a vyznávám apoštolské a církevní tradice i ostatní podání a ustanovení této církve. Rovněž uznávám Písmo svaté podle toho smyslu, který držela a drží svatá Matka církev, jíž přísluší rozhodovat o pravém smyslu a výkladu svatých Písem, a nebudu ho nikdy užívat a vykládat jinak, než podle jednomyslného souhlasu Otců.

  Rovněž vyznávám, že Ježíšem Kristem, naším Pánem, bylo v pravdě a ve vlastním smyslu ustanoveno sedm svátostí Nového zákona, jež jsou nutné k spáse lidského rodu, třebaže ne všechny každému člověku, totiž křest, biřmování, eucharistie, pokání, poslední pomazání, svěcení a manželství, které přinášejí milost, a že z nich nelze bez urážky Boha opakovat křest, biřmování a svěcení.

  Rovněž přijímám a uznávám katolickou církví přejaté a schválené obřady pro slavnostní udělování výše řečených svátostí. Uznávám a přijímám všechno i jednotlivě, co bylo na posvátné tridentské synodě definováno a vyhlášeno o prvotním hříchu a o ospravedlnění. Rovněž vyznávám, že ve mši je Bohu přinášena pravá, vlastní a smírná oběť za živé i zemřelé, a že v nejsvětější eucharistii je pravdivě, skutečně a podstatně přítomno tělo a krev spolu s duší a božstvím našeho Pána Ježíše Krista a že dochází k proměně celé podstaty chleba v tělo a celé podstaty vína v krev, již katolická církev nazývá přepodstatněním. Vyznávám, že také pod jednou způsobou je přijímán celý a úplný Kristus a pravá svátost.

  Pevně přijímám, že existuje očistec a že duše v něm držené jsou podporovány přímluvami věřících; podobně že svaté kralující spolu s Kristem, je třeba ctít a vzývat, že oni se za nás modlí k Bohu a že je třeba uctívat jejich ostatky. Pevně vyznávám,, že je třeba mít a uchovávat obrazy Krista a Bohorodičky povždy Panny, jakož i jiných svatých a prokazovat jim patřičnou čest a úctu; že Kristus také přenechal církvi moc odpustků, a stvrzuji, že jejich užívání je pro křesťanský lid velmi spasitelné. Uznávám, že Svatá a apoštolská římská církev je Matkou a učitelkou všech církví; a římskému biskupovi, nástupci blaženého knížete apoštolů Petra a náměstku Ježíše Krista, slibuji a přísahám pravou poslušnost. Také bez pochybností přijímám a vyznávám všechno ostatní, co bylo předáno, definováno a prohlášeno posvátnými kánony a obecnými sněmy, a zvláště posvátnou synodou tridentskou; a současně všechno, co by tomu odporovalo, a jakékoli bludy církví zavržené také já odsuzuji a odvrhuji. A já N., slibuji a zavazuji se a přísahám, že tuto pravou katolickou víru, mimo niž nikdo nemůže být spasen, kterou tímto dobrovolně vyznávám a pravdivě držím, budu až do posledního dechu (s Boží pomocí) co nejpevněji držet a vyznávat a že, nakolik bude na mně, budu pečovat o to, aby od mých podřízených nebo od těch, o něž péče mi byla v mém poslání svěřena, byla držena, vyučována a hlásána. Tak ať mi pomáhá Bůh a tato svatá Boží evangelia.

  Chceme pak, aby tento list byl obvyklým způsobem přečten v Naší apoštolské kanceláři. A aby všem byl snáze seznatelný, aby byl vepsán do jejího kvinterna a rovněž aby byl vytištěn.

  Nikomu z lidí nechť tedy vůbec není dovoleno tento list vzešlý z Naší vůle a příkazu napadat, nebo odvážit se opovážlivě mu odporovat. Kdyby se o to však někdo pokusil, nechť si je vědom, že propadne hněvu všemohoucího Boha a jeho blažených apoštolů Petra a Pavla.

  Dáno v Římě u svatého Petra roku vtělení Páně tisícího pětistého šedesátého čtvrtého, 13. dne měsíce listopadu, v pátém roce Našeho pontifikátu.

  Fed. kard. Caesius
  Caes. Glorierius

  Výše uvedený list byl přečten a zveřejněn v Římě v apoštolské kanceláři roku vtělení Páně tisícího pětistého šedesátého čtvrtého, v sobotu šestého dne měsíce prosince, v pátém roce pontifikátu našeho přesvatého Otce v Kristu a pána, pana papeže Pia IV.

  A. Lomellinus, kustod.

Žádné komentáře:

Okomentovat