I. Ale jak možno uvěřiti, že Stvořitel ráčil umříti za lidi, své tvory? Jest nám to však věřiti, protože víra svatá tomu učí. Proto též sněm nicejský velí vyznávati: "Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, Syna Božího, který pro nás lidi a pro naše spasení za nás jest ukřižován, trpěl a pohřben jest." - A je-li tomu tak, ó Bože lásky, že jsi umřel z lásky k lidem, je-li pak možná, aby byl mezi nimi, kdo by to věřil a přec nemiloval Boha, tolik lásky plného? Než, ó Bože, k těmto nevděčným náležím i já, Vykupiteli můj, an jsem tě nejen nemiloval, ale tolikráte pro bídné, otravné rozkoše odřekl se milosti a lásky tvé.
II. Ó Pane a Bože můj, ty jsi tedy umřel za mne, a kterak já, věda to, mohl jsem tak často nevděkem tobě se odměniti a tebou pohrdnouti? Než, ó Spasiteli můj, ty jsi přišel s nebe na zemi, abys zachránil ty, kdož upadli v záhubu: "Přišel Syn člověka, aby spasil, co bylo zahynulo." (Luk. 19, 10.) Nevděčnost má nemůže mne tudíž zbaviti naděje v odpuštění. Ano, Ježíši můj, doufám, že mi odpustíš veškery urážky, jež jsem ti učinil, a to pro smrt, kterou jsi na Kalvarii podstoupil za mne. Bych umříti mohl bolestí a láskou, kdykoli pomyslím na urážky ti učiněné a na lásku tvou ke mně! Rci, ó Pane, co jest mi ode dneška činiti, abych napravil tak veliký nevděk svůj. A připomínej mi ustavičně přehořkou smrt, kterou jsi ty, Bůh můj, ráčil vytrpěti za mne, abych tě miloval a již tě neurážel.
III. Bůh tedy zemřel pro mne, a já bych miloval co jiného než Boha? Nikoli, ó Ježíši můj, nechci milovati ničeho kromě tebe. Ty jsi mě příliš miloval. Již ani nemáš, co bys učinil, abys mne zavázal k lásce své. Pro hříchy své zasluhoval bych, abys mne zapudil od tváři své. Pro hříchy své zasluhoval bych, abys mne zapudil od tváři své; ale vidím, že dosud na mne s láskou hledíš, a poznávám, že neustáváš volati a zváti mne, abych tě miloval. Nechci ti již dále odpírati. Miluji tě, svrchované dobro; miluji tě, Bože můj, jenž hoden jsi lásky nekonečné; miluji tě, Boha svého, který umřel za mne. Miluji tě, ale miluji tě málo; dej mi více lásky. Učiň, ať všeho nechám a na všecko zapomenu, a na nic jiného nepomýšlím, než tebe milovati a tobě činiti radost, ó Vykupiteli můj, lásko má a mé všecko. Ó Maria, naděje má, doporučiž mne Synu svému.
Žádné komentáře:
Okomentovat