Radostný růženec (podle knihy Modlitba sv. růžence a růžencové bratrstvo - P. Silvestr M. Bratio O.P.)

I. tajemství:

KTERÉHO JSI, PANNO, Z DUCHA SVATÉHO POČALA.

Obsah tajemství.
  Můžeš si připomenouti a rozjímati o hrůze hříchu, který uvrhl lidi do tak bídného stavu, že Bůh sám musel přijíti, aby nás spasil. Tak nás Bůh miloval, že sám přichází. Podivuhodné jest řízení Boží Prozřetelnosti. I hříchu dovedl použíti k tomu, aby ukázal ještě více svou dobrotu. Kdyby nebyl Adam zhřešil a kdybychom nepotřebovali vykoupení, nikdy bychom se nepoznali, nebyli bychom zakusili tak podivuhodnou Boží lásku. Duch svatý spolupůsobí při všem, co se týká našeho vykoupení. A tak jako spolupůsobil při přípravě našeho vykoupení, tak spolupůsobí i při samém přijímání vykoupení.
  Na začátku růžence vzpomínáme Ducha svatého. Kéž i na nás sestoupí, abychom se dobře dovedli modliti, abychom přijali jeho osvícení, jeho vnuknutí, které nám chce uděliti při této modlitbě.

Rozjímání.
  Bůh se nám ukázal opravdu dobrým Otcem, který nechce smrti hříšníkovy. Když se naplnil čas, sesílá svého jednorozeného Syna. Má vykoupiti celé lidské pokolení. Proto se má státi člověkem. Potřebuje k tomu těla lidského. Tak shlédl na Pannu nejsvětější. Maria tak milovala Boha, že se rozhodla zachovati panenství, by patřila jenom Bohu, nikdy žádnému člověku. Ale když se jí zjevuje anděl a s ním tajemná Boží vůle, aby se stala Matkou ta, která se celá zasvětila jenom Bohu, sklání hlavu v hluboké víře a říká: "Staň se mi podle slova tvého." Plná odhodlání k oběti a ke všem bolestem Matky Mesiáše, o němž proroci předpovídali tolik bolestného. O, svatá Panno, nauč mne také tak, jako ty říkáš: "Staň se mi!" k celé svaté Boží vůli! Vypros, abych přijal s odhodlaností a věrností vůli Boží a šel za ní, i kdyby to mělo státi nevím jaké oběti, protože Boží vůle stojí za to, aby všechno pro ni bylo podstoupeno.

Praktický závěr.
  Klaň se svatému Vtělení, klaň se tomuto nesmírnému zázraku Boží lásky a připomeň si slova velkého mystika Taulera:: "Co by prospělo, že se Kristus Pán vtělil v lůně svaté Panny, kdyby se nevtělil v tobě." I ty musíš přijmouti Ježíše do svého nitra, do svého života, abys začal již posléze žíti z něho, aby on žil svým a tvým svatým životem.

II. tajemství:

S KTERÝM JSI, PANNO, SV. ALŽBĚTU NAVŠTÍVILA.

Obsah tajemství.

  V lůně přesvaté Panny se stal jeden z největších zázraků Boží lásky. Syn |Boží se v ní vtělil a stal se člověkem. Slovo se stalo Tělem. Přiblížilo se již vykoupení. Maria patřila k hloučku oněch zbožných Izraelitů, kteří nepropadli úplně snu o pozemském království Božím. Očekávala království duchovní. Proto zůstala pannou, protože věděla , že si Bůh zasluhuje, aby od některých byl oslaven i touto obětí. proto mu obětovala i onu touhu každé izraelské ženy býti matkou onoho pozemského mesiáše. Když slyšela, že Mesiáš již přijde a že ona je vyvolenou Matkou Boží, spěchá ke své příbuzné. Spěchá, aby se s ní rozdělila o radost. Vše kolem ní je rozjásáno; i dítě Jan v útrobách své matky plesá radostí nad příštím Vykupitelovým.

Rozjímání.

  Velká byla láska tvá k nám, Panno nejsvětější, když si nemohla sama unésti svou radost nad vtělením Páně a musila ses o tuto radost rozděliti se svou příbuznou pokrevně i duchovně. Svatá Panno, vypros mi, abych i já byl podobně spřízněn s tebou, aby tvé radosti byly radostmi mými, abych i já byl tak naplněn láskou k Bohu na k bližnímu, abych ctil největší slast ze svaté lásky Boží, jako ty jsi cítila. Maria jásá a zpívá radostí nad blížícím se vykoupením. Zpívá radostí nad pokorou svou, která si zasloužila býti vyzvednuta až k nebesům. Pane, dej mi pokoru podobnou pokoře svaté Matky, protože pokorným se dáváš, na pokorné vzhlížíš. Dej mi její pokoru, která uznává, že člověk sám ze sebe nic není a nic nedovede, abys ty svou mocí mne mohl naplniti. Zpíváš, přesvatá Matko, že všechna pokolení budou tě velebiti. I já chci plniti toto proroctví. I já chci sloužiti tvé slávě, tvou úctu hájiti, tvou úctu šířiti. Učiň mne hodným, Panno přesvatá, chváliti tebe a dej mi sílu proti nepřátelům svým.

Praktický závěr.
  Umiň si, že se chceš radovat s radujícími, že chceš tak v sobě lámati pokušení k závisti, která se neumí radovat ze štěstí svých bližních. Umiň si také, že chceš v pokoře se cvičiti, že se chceš vyprázdniti od sebe, aby tě Bůh mohl naplniti Sebou. Rozhodni se také, že chceš být vřelým ctitelem, vděčným ctitelem Matky Boží a šířiti její úctu na svém místě a v mezích svých schopností a možností.

III. tajemství:

KTERÉHO JSI, PANNO, V BETLÉMĚ PORODILA.

Obsah tajemství.

  Syn Boží přichází na svět, stává se člověkem, synem lidským, abys ty, dítě lidské, mohlo se státi synem Božím. Kristus přichází v největší bídě, do největší chudoby, aby vykoupil chudobu člověka, který chtěl něco míti proti Boží vůli. Přichází v největším ponížení, protože se první člověk chtěl ve své nerozumné pýše stát podobným Bohu, vyrovnati se Boží velebnosti. proto bere na sebe podobu dítěte, proto přichází v chudobě, proto se narodil nakonec i ve chlévě. Velká byla víra Panny Marie, když dále věřila, že toto dítě, v bídě narozené, narozené ve chlévě, je Synem Božím. Obdivuj víru Matky Boží, která měla vyléčiti svou nesmírnou vírou nedůvěru, nevěru pramáteře naší Evy. Celé nebe je tak rozradostněno nad tímto divem Boží moudré lásky, že se snášejí andělé a prozpěvují slávu Bohu a přejí lidem dobrou vůli. Jezuláátko vábí k sobě všechno. Prosté pastýře i moudré mágy od východu. Postůj tam i ty v duchu u jesliček a zadívej se do sladké tváře Božího dítěte!

Rozjímání.

  Stal ses slabým dítětem z lásky pro nás. Zničil jsi sama sebe, Ježíši, vzav na sebe podobu otroka. V bídě a v opovrženém zákoutí přicházíš na svět. Rozumím ti, můj dobrý Pane. Chceš mne tak poučiti, že není největším štěstím to, v čem je lidé hledají a v čem jsem i já je proti tvému svatému příkladu a proti vůli Boží hledal. Tak často hledal. Nepřicházíš ani s mocí, ani s bohatstvím, jedině s mocí své lásky, s bohatstvím své nesmírné dobroty. Přicházíš ke mně do bídy, hladu, nouze a zimy, abys posvětil všechny bolesti a těžkosti, svízele mého života. I v nich chci, Pane vidět tvou ruku a i v nich tě chci s tvou pomocí chváliti. Klaním se tvé nejsvětější lásce, která zakryla svou velebnost pod způsobu děcka , aby se tě nikdo neděsil, nýbrž aby každý s důvěrou a láskou se k tobě přivinul.
  Pane, učiň z mého života také jednu oslavu Boží velebnosti, abych i já pěl svým životem slávu Bohu na výsostech. Dej mi dobrou vůli, abych zasloužil pokoj srdce, který dáváš těm, kteří ničeho nehledají než tebe. Spojuji se s tvým štěstím, svatá Panno, které jsi procítila nad svým božským Děťátkem. Ukaž mi to své božské Děťátko ve chvílích únavy a slabosti, abych dovedl tak pevně věřiti i v navštíveních Božích i tehdy, kdy ničemu nebudu rozuměti ve svém životě, abych i tehdy tak pevně věřil jako ty před trůnem nebeského Krále, jejž si zvolil na slámě ve chlévě betlémském.

Praktický závěr.
  Chci se cvičiti v hluboké víře v nepochopitelná tajemství Boží, která musí zůstati tajemstvími nepochopitelnými, protože se jedná o Boha tajemného a nepochopitelného. I já chci přijíti k Ježíši se svými dary, s dary ale sebe sama; chci mu dáti svůj život jako oběť zápalnou, místo kadidla, svá utrpení chci ve víře podati jemu místo myrhy a lásku svou v plnění celé vůle Boží místo zlata.

IV. tajemství:

KTERÉHO JSI, PANNO, V CHRÁMĚ OBĚTOVALA.

Obsah tajemství.

  Podle zákona Mojžíšova šla Maria Panna do chrámu, aby se očistila po svém porodu a aby obětovala za svého prvorozence oběť. Měla si tím vykoupiti svého Prvorozeného, protože Hospodin si vyhradil kdysi všechny prvorozené syny. Maria v pokoře stojí v houfu ostatních žen, pokorně odevzdává svou chudičkou oběť, slyší zvěst Simeonovu o velké budoucnosti svého Syna, která ovšem bude krvavě zaplacena. Při tom ale ihned připomíná Simeon utrpení, kteréí zraní její mateřské srdce, ale přece musí obětovat, a to velmi bolestně, své dítě.

Rozjímání.

  Panenko pokorná, jak stojíš stydlivě a skromně mezi svými družkami, ty, o které řekl anděl, žes požehnaná mezi všemi ostatními ženami. Stojíš a čekáš, kdy přijde na tebe řada. Chudoba tě všude doprovází a bolest hned se hlásí. U tebe jsou všechna tajemství bolestná. Radostnými je činí jen tvá nesmírná láska k Bohu a k nám. Máš radost, že se každým okamžikem blíží naše vykoupení. Jak ti dosti poděkovati za tvou radost, s níž jsi spěchala přinésti do chrámu své dítě a zde veřejně podati své dítě svaté v Oběť. Simeon plesá, že se mohl dočkati Vykupitele. On plesá, ale nemešká tě zarmoutiti a tobě připomenouti, že ty budeš bolestně platiti jeho i naši radost. Slyšíš, že tvou duší pronikne meč. Meč bolesti nad ponížením, neuznáním a utrpením a smrtí tvého Božího Syna. Svatá Panno, vypros mi, abych i já nebyl již příčinou tvého probodeného srdce. Maria Panna obětuje svého Syna v pokoře a v odhodlanosti. Jak jsou krásné tyto dvě růže tvého Srdce, které přidáváš ke své skromné oběti! Nauč mne, Matko Boží, také tak proměňovati láskou, láskou pokornou a obětavou vše, co mohu Pánu podati svou prací, svým utrpením, svou poslušností k vůli Boží.

Praktický závěr.

  Chci se cvičiti v pokoře, kterou Matka Boží tolik milovala. Chci si býti vědom toho, že potřebuji očištění a vděčně aneb aspoň odhodlaně chci přijímati Boží navštívení, kterými mne chce očišťovati. Chci také podati v oběť Pánu to nejvzácnější, co mám to nejdražší, chci se mu dát celý v oběť. Chci proměniti celý svůj život v jedinou oběť, spojenou s nejsvětější obětí na oltáři.

V. tajemství:

KTERÉHO JSI, PANNO, V CHRÁMĚ NALEZLA.

Obsah tajemství.

  Zaradoval se Ježíš, když slyšel, že půjde již vyplniti svou povinnost jako dospělý Izraelita, jít do chrámu. Jest ve chrámě před svým Otcem. Jenom Otce svého přišel na zem oslaviti. Proto je tak slavnostní jeho radost. Jest úplně pohřížen do lásky ke svému Otci, docela uchvácen vysvětlováním jeho zákona, že se ztrácí své matce a svému pěstounovi. Maria ho s bolestí hledá. Byl jí svěřen. Nemenší je bolest Josefova, protože je jeho ochráncem, který má jeho život zachovat, aby mohl být jednou za nás obětován. Maria hledá usilovně své dítě za nás všechny, kteří jsme je kdy ztratili svými hříchy a raduje se za nás, kteří máme býti vykoupeni jejím dítětem, z jeho nalezení.

Rozjímání.

  Jsi ještě docela pohroužena do svaté Boží přítomnosti v jerusalémském chrámu, že nepozoruješ ztrátu dítěte. Ty ztrácíš svého Syna, protože jsi ponořena do myšlenek na nebeského Otce, a my ho ztrácíme, protože jsme ponořeni do myšlenek na sebe a na věci marné a jen časné a stvořené. Tak jsi měla vytrpěti bolest srdce, které ztratilo Krista, bolest srdce, které zapomnělo pro sebe na Boha. Vytrpěla jsi bolestná muka, protože to je tvůj nejvyšší úkol a úřad, dochovati svaté Dítě až do mužného věku. Hledáš ho všude, a přicházíš do chrámu. Tvá duše tajemně spojená s Ježíšem, vytušila ve svatém souznění, kde hledati Dítě. Hledáš ho v chrámě, abys nám ukázala, že i my po svých porážkách, kdy ztrácíme Ježíše ze svého života a ze své duše, abychom se snažili opět jej v chrámu nalézti u nohou kněze, které on ustanovil k tomu. Svatá, nesmírná je radost Matky Boží nad nalezením svého Syna. Tak se raduješ, svatá Panno, nad každým z nás, kdo našel tvého Syna. Nauč nás jej hledati, nauč nás jej hledati v chrámě.

  Ježíši, kéž i my jsme stále v tom, co je Otce tvého! Kéž i naše mysl je stále a především u svého Boha, aby i při práci i při radostech stále naše mysl se odnášela k Bohu svému, aby v něm byla vždycky.

Praktický závěr.

  Nechci ztratiti nikdy, tebe, můj Mistře. A kdyby se to neštěstí stalo, pros za mne, Matko má, abych šel do chrámu ve tvých stopách a tam opět nalezl svého Ježíše, protože kdo jeho má, všechno má. Kdo jeho ztratil, o všechno přišel.