I. "Přestupováním zákona Boha zneuctíváš." (Řím. 2, 23) Když hříšník se rozmýšlí, má-li svoliti k hříchu nebo ne, tehdy bere takřka do rukou váhu a přemítá, zdali více váží milist Boží nebo výbuch zlosti, nebo ten zisk, aneb ukojení toho chtíče. A svolí-li poté v pokušení, co činí? Tu praví, že mrzká ta rozkoš více váží, nežli milost Boží. Nuže, jak velice zneuctívá Boha, an dosvědčuje svolením svým, že milejší jest mu hříßná rozkoš, nežli přátelství Boží. - Ó Bože můj, tak tedy i já tolikráte jsem tě zneuctil, kolikráte jsem bídným chtíčům svým přednost dal před tebou.
II. I stěžuje si na to Pán řka: "A zlehčovali mne pro hrstku ječmene a kus chleba." (Ezech. 13, 19.) Kdyby hříšník zaměnil Boha za vzácný a drahý poklad nebo za světské království, učinil by nicméně věc velmi zlou a nešlechetnou, ježto Bůh má nekonečně větší cenu, nežli všecky poklady a království světa. Ale zač mnozí Boha vyměňují? Za prach a dým, za hrstku hlíny, za otravnou rozkoš, která sotva jsouc pocítěna mizí. - Ó Bože můj, jak jest možná, že jsem tak často odvážil se pro věci tolik nízké a mrzké pohrdnouti tebou, jenž jsi mne tolik miloval? Věz však, Vykupiteli můj, že nyní miluji tě nade všecko a protože tě miluji, líto mi toho více, že jsem ztratil tebe, Boha svého, než kdybych byl ztratil všecko co mám, i život. Odpusť mi a slituj se nade mnou. Nechci již dále žíti v nemilosti tvé. Nech mne spíš umříti, než abych znova tě urazil.
III. "Hospodine, kdo jest podobný tobě?" (Žalm 34, 10.) Které pak dobro, ó Bože můj, přirovnati lze k tobě, dobru nekonečnému? A přece, jak mohl jsem se odvrátiti od tebe a přidržeti se věcí a rozkoší tak nízkých, jež nabízel mi hřích? - Ó můj Ježíši, krev tvá jest nadějí mou. Ty jsi slíbil, že vyslišíš prosícího. Neprosím tě o statky vezdejší, ale prosím tě za odpuštění všech urážek ti učiněných, kterých nade všecko želím a oplakávám. Prosím tě za setrvání v milosti tvé až do smrti. Prosím tě za dar svaté lásky své; duše má zamilovala si dobrotu tvou; ó vyslyš mne, Spasiteli můj! Dej, nechť tě vždycky miluji v životě tomto i v onom, a pak se mnou nalož, jak ti libo. Pane můj a jediné dobro mé, nedopouštěj, abych tě kdy ztratil. Ó Maria, matko Boží, vyslyš i ty mne a vypros mi milost, abych já vždycky náležel Bohu a Bůh mně.
Žádné komentáře:
Okomentovat