Úkon obětování se milosrdné lásce.

Úkon obětování se milosrdné lásce.
Obětování sebe jako celopal Boží milosrdné lásce.

  Můj Bože, blažená Trojice, toužím tě milovat a působit, abys byl milován, pracovat k oslavě svaté Církve tak, že budu zachraňovat duše, které jsou na zemi a vysvobozovat duše, trpící v očistci. Toužím dokonale naplnit tvou vůli a dospět stupně slávy, který jsi pro mě připravil ve svém království. Zkrátka toužím být svatá, ale cítím svou nemohoucnost a prosím tě, můj Bože, buď ty sám mou svatostí!
  Protožes mě tak miloval, žes mi dal svého jediného Syna za Spasitele a Ženicha, jsou nekonečné poklady jeho zásluh moje, s radostí ti je obětuji a snažně prosím, abys na mne hleděl jen skrze Ježíšovu Tvář a v jeho Srdci, hořícím láskou.
  Obětuji ti také všechny zásluhy svatých (kteří jsou v nebi a na zemi), jejich úkony lásky i úkony lásky svatých andělů. Konečně ti, blažená Trojice, obětuji lásku a zásluhy mé milované Matky Panny Marie. Jí odevzdávám svůj úkon obětování a prosím jí, aby ti ho předala. Její božský Syn, můj milovaný Ženich, nám ve dnech svého smrtelného života řekl: „O cokoli budete prosit Otce ve jménu mém, dá vám to.“ Proto jsem si jistá, že vyslyšíš mé touhy. Vím to, můj Bože!! Čím víc chceš dát, tím větší touhu vzbuzuješ. Cítím v srdci nesmírné touhy a s důvěrou tě prosím, abys převzal mou duši do svého vlastnictví. Nemůžu přistupovat k svatému přijímání tak často, jak po tom toužím, ale Pane, copak nejsi všemohoucí? Zůstaň ve mně jako ve svatostánku, nevzdaluj se nikdy ze své malé hostie.

  Chtěla bych tě utěšit za nevděk zlých lidí a prosím tě, abys mi odňal svobodu znelíbit se ti: jestli někdy ze slabosti klesnu, ať tvůj božský pohled ihned očistí mou duši a stráví všechny mé nedokonalosti jako oheň, který proměňuje všechno v sebe.

  Děkuji ti, můj Bože, za všechny milosti, kterés mi udělil, zvláště za to, žes mi dal projít výhní utrpení. V poslední den se na tebe budu s radostí dívat, až poneseš žezlo kříže: protožes mi dal tento tak drahocenný kříž za úděl, doufám, že se ti budu v nebi podobat a že na mém oslaveném těle budou zářit posvátná stigmata tvého umučení.

  Doufám, že se po pozemském vyhnanství s tebou budu těšit ve vlasti, nechci však hromadit zásluhy pro nebe, chci pracovat jen z lásky k tobě, s jediným cílem, abych ti udělala radost, abych potěšila tvé Nejsvětější Srdce a zachránila duše, které tě budou věčně milovat.

  Navečer tohoto života se před tebou objevím s prázdnýma rukama, neprosím totiž, Pane, abys počítal mé skutky. Všechna naše spravedlnost je v tvých očích poskvrněná. Chci se tedy přiodít tvou vlastní spravedlností a přijmout od tvé lásky na věky tebe samotného. Nechci jiný trůn a jinou korunu než tebe, můj Milovaný.

  V tvých oších není čas ničím, jeden den je jako tisíc let, můžeš mě tedy v okamžiku připravit, abych před tebe mohla předstoupit.

  Abych mohla žít v úkonu dokonalé lásky, obětuji se, můj Bože, jako celopal tvé milosrdné lásce a prosím tě, abys mě neustále stravoval a zapaloval mou duši proudy své nekonečné něhy a abych se tak stala mučednicí tvé Lásky!

  Až mě toto mučednictví připraví, abych před tebe mohla předstoupit, ať mi dá nakonec zemřít a ať se má duše bez prodlení vrhne do věčného objetí tvé milosrdné Lásky!

  Můj milovaný, chci při každém ůderu svého srdce nekonečně obnovovat toto obětování, dokud nezmizí stíny a já tě nebudu moci ujišťovat o své lásce ve věčném setkání tváří v tvář!

Marie F. Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře

rel. Carm. Ind.

O slavnosti Nejsvětější Trojice
9. června L.P. 1895