Pius V., papež (1566 - 1572) narodil se roku 1504 v Bosku u Alexandrie v severní Italii. Pocházel z rodu Ghislieri a při křtu svatém dostal jméno Michael. Kdysi přišli do Boska dominikáni. Michaelovi se zalíbil jejich řád; se svolením rodičů odešel s nimi do jejich kláštera ve Vogheře a vzdělával se ve vědách. Zachovával všecka řeholní pravidla zevrubně a přidávaje si postů, mrtvil své tělo. Po vysvěcení na kněze byl neúnavným kazatelem a horlivým zpovědníkem.
Vbrzku byl ustanoven inkvisitorem či úředním obhájcem katolické víry v Lombardii. Potíral bludy a hubil kacířské knihy; pátral po lidech od bludařů svedených, aby je přivedl na cestu pravdy.
Když se kardinál Caraffa stal papežem, přijav jméno Pavel IV., ustanovil Michaela kardinálem. R. 1565 byl na podnět Karla Boromejského Michael zvolen papežem a přijal jméno Pius V. Římané věděli, jak přísný je nový papež, proto reptali proti němu. On však odpověděl: "S milostí Boží chci tak vládnouti, aby při mé smrti byl větší zármutek, než při mém nastolení."
Zavedl ihned reformy při dvoře papežském. Tehdy bylo zvykem, že byl-li nový papež nastolen, rozhazovány byly peníze mezi římský lid; z toho mívali zisk hlavně lidé zahálčiví. Pius zrušil tento zvyk, a nařídil, aby se peníze dávaly jen lidem potřebným. Na týž účel rozkázal věnovat peníze, které se druhdy vynakládaly na vystrojení hostin vyslancům a hodnostářům při korunovaci nového papeže. Vystříhal se nádhery. Když nastoupil svůj úřad, nedal si poříditi nové šaty, nýbrž nosil šaty po svém předchůdci. Zapověděl v Římě nekřesťanskou zábavu zvířecích zápasů. Trestal znesvěcování dnů nedělních a svátečních.
Pečoval o to, aby nálezy sněmu tridentského byly přijaty a zachovávány. K tomu účelu dal sepsati katechismus v němž jsou stručně a jasně vyloženy články křesťanské víry. Aby byly položeny lichvě meze, podporoval křesťanské půjčovny. Za účelem vzdělávání lidu v pravdách svaté víry založil bratrstvo křesťanské nauky. Svatému Petru Kanisiovi napsal: "Řekněte biskupům německým, ať se o to postarají, aby bylo vytištěno co nejvíce katolických knih."
Korunou slavného jeho panování bylo vítězství nad Turky u Lepanta. Vida, jak Turci uchvacují křesťanské země a odvádějí křesťany do otroctví, vyzval křesťanské panovníky, aby se spojili proti odvěkým nepřátelům. Ohlásil r. 1570 milostivé léto za tím účelem, aby křesťanský lid vyprosil u Boha vítězství nad Turky. Sám se zúčastňoval kajících průvodů v Římě. Získav Benátčany, Španěly, rytíře Maltézské i některá knížata italská, vyzbrojil také své vojsko i loďstvo a postavil v čelo spojených křesťanských vojů slovutného hrdinu dona Juana d´Austria. Aby Bůh v nastávající rozhodné válce pomáhal křesťanům, vybízel papež nejvyšší velitele, aby přijali svaté svátosti a modlili se sv. růženec.
Dne 7. října 1571 útočilo 207 křesťanských válečných korábů u Lepanta v zálivu Korintském na turecké loďstvo, které bylo přibližně stejně silné. V památné bitvě té bylo od křesťanů dobyto 117 nepřátelských lodí a 8000 Turků zahynulo v moři a 10000 jich bylo zajato.
Zatím co se u Lepanta bojovalo, vzýval Pius V. v Římě Matku Boží za přímluvu a dostal za modlitby zjevení, že Turci byli poraženi. Na památku tohoto slavného vítězství, jehož křesťanům vyprosila Panna Maria, vložil Pius do litanie Loretánské prosbu: "Pomocnice křesťanů, oroduj za nás!"
Papež každodenně se modlíval sv. růženec. Jeho zbožnost byla tak veliká, že turecký sultán Soliman při obležení města Sigetu řekl: "Nebojím se zbraní a vojsk křesťanských, ale bojím se modliteb jejich papeže."
Ač nebezpečně churav, přál si ještě o Křížových dnech navštíviti římské chrámy a uctíti ostatky uložené v oltářích. pobožnost vykonal, ale vrátil se více mrtev než živ. Na smrtelném lůžku několik anglických katolíků, kteří si přišli postěžovat na ukrutnost anglické královny. Pius řekl: "Bože můj! Ty víš, že jsem byl vždy ochoten i život svůj dáti za blaho nešťastného toho národa." Přijav svátosti umírajících zesnul klidně v Pánu dne 1. května 1572.
